Včelařská konference

Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju. A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom šťourat.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: matka vigor
Datum: 25.7.2011 12:38:40
----------------------------------------
Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:04:42
> ----------------------------------------
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> Nebo to chápu špatně?
> Karel
> ---------------------------------------------------------------------
> Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
a
> pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
matky
> je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
se
> pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
>
>
>
>

právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:38:40
> ----------------------------------------
> Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 12:04:42
> > ----------------------------------------
> > Já snad žádný termín nepotřebuji,
> > Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> > max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> > Nebo to chápu špatně?
> > Karel
> > ---------------------------------------------------------------------
> > Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
> a
> > pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
> matky
> > je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> > spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> > potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
> se
> > pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> > předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

"Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju."
-------------
Je...

Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože trubec je haploidní kopií matky.
Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále nerozmnožují.

> Od: PavelN
> Je
> Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože
> trubec je haploidní kopií matky.
> Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až
> teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále
> nerozmnožují.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z toho plyne že, trubec nemá otce a nese gen. vlastnosti z trubčí linie od svého dědy. Proto kdo chce chovat trubčí včelstva, tak musí vybírat ze včestev o jednu generaci zpět. V praxi to znamená, že jestliže mám matku s výbornými vlastnostmi jejího včelstva, tak její dcera může být základem pro chovnou trubčí linii. Zjednodušeně řečeno.

Aleš M.

No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku, zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)

Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_
.........
(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)
právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.

Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal hlavu..
Hezký den.
PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 10:58:25
> ----------------------------------------
> No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
>
> Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> ........
> (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> (53425) (53426) (53433)
> právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> ostatní nesrozumitelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > ----------------------------------------
> > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> pochybuju.
> > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> jako
> > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> F1.Zavádět
> > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> heterozygotů
> > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> v tom
> > šťourat.
>
>
>

Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché. Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou, nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to. Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to je tak, že po čem houby, to se dědí.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:15:50
> ----------------------------------------
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak
> je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp
> má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od
> moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru
> ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >
>
>
>

Ta poslední věta je vůbec nejpravdivější Dnes se hlavně klade důraz na rychlost jarního rozvoje, Začíná se již opomíjet vyzdvihování čistícího pudu který se podle různých autorů zdá nevýznamný, A začíná se uvažovat o délce dožívání včel, což by mělo mít vliv na zamoření varoázou. Pohledy na požadavky včelařů se stále mění ale vše je to bohužel na dlouhé lokte. Když to ale jinak nejde:

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Tak aby to bylo už všechno chybí dodat (Berte včelstvo jako jedince) při heterózním křížení prři původních liniích stačí zaměnit otcovskou a mateřskou lini a dosáhnete úplně jiných výsledků. Závisí to na tom jaké vlastnosti se dědí po otci nebo matce.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Petr


On Tue, 2011-07-26 at 11:14 +0200, Radek Hubač wrote:
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů,
> ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních
> zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě
> a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec
> nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě
> (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při
> redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších
> poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl,
> že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc
> nezamotal hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní
> nevýznamně.

> Radek

> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >

Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně snížit?


..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)
Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
.........
Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)
Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

A jak snížit počet geneticky odlišných trubců? Pokud budete dostatečně
dlouho křížit sourozence a oni ani po mnoha generacích neztratí
životaschopnost, zbydou pro matky nakonec dvě identické kopie pro každý
chromosom a všichni její synové budou identičtí. Existuje na to hezké
české slovo "imbríding" (z angl. imbreeding).

Ta kombinatorická úvaha níže dává samozřejmě horní odhad. Ve skutečnosti
může mít matka některé chromosomy hodně podobné, takže počet možných
geneticky odlišných trubců je nižší. A samozřejmě, ne všechny genetické
odlišnosti se projeví.

Petr


On Wed, 2011-07-27 at 01:49 +0200, gp wrote:
> Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu
> než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té
> rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně
> snížit?
>
> ........
> Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
> Re: Re: matka vigor
> Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
> obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
> v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
> chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:
>
> Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
> Děda: DDDDDD
> Bába: BBBBBB
> a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
> Matka: DDDBBDBB
> BBBDDBDD
> Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
> člověka.
>
> Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
> vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
> varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
> geneticky odlišných synů trubců.
>
> Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
> extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Genů mají trubci stejně jako matky? Jak jste nato došel?
_gp_
........
Petr Danecek (e-mailem) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475)
Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

matka 16, trubec 16 - celkem 32

Wikipedie:
Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Soubor všech chromozómů v jádře se nazývá karyotyp. Chromozómy jsou pozorovatelné světelným mikroskopem především při buněčném dělení.

Včela dělnice má 32 chromozomů, Trubec 16, Matka 32

Pohlavní buňky mají chromozomů trubec 16, dělnice 16 a matka 16 svých a po oplodnění 16 v semenném váčku od trubce.

Trubec je létající spermií, protože se u něj koná partenogenetický vývoj. Má identické spermie.
...
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY246.html

Za genetického otce se ti včel považuje matka trubců, nikoli jednotlivý trubec. V takovém pojetí je matka vlastně oboupohlavní jedinec (hermafrodit) - může být samicí i samcem, tedy mámou i ot­cem.

_gp_
.......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475) (53476) (53484)
matka 16, trubec 16 - celkem 32